Přeskočit na obsah

Trocha Brazílie…

Dnes se nám učitel o semináři z matematiky rozhodl ke konci hodiny přečíst trocha „motivačního textu k zamyšlení“. Citoval text z knihy O smyslu bytí od Richarda Feynmana, což byl poměrně známý (ne, že bych ho znal) americký fyzik 20. století.

V oné části knihy psal Richard Feynman o svém působení na brazilské univerzitě, kde dva měsíce přednášel fyziku. Poté, co sklidil úspěch, byl požádán ještě o jednu přednášku pro učitele a profesory. Souhlasil s podmínkou, že bude přednášet o čemkoli bude chtít.

S čím přišel? S tím, že v Brazílii se fyzika nevyučuje. Upozornil na to, že žáci se od mala pouze drtí definice, o kterých neví co znamenají.

Jako příklad uvedl (volně přepsáno z paměti, možná nepřesně): „V učebnici je definována triboluminiscence jako světlo, které vzniká při drcení některých krystalů. Žák se to naučí, ale neví o co jde. Vhodnější by bylo napsat, že když v kleštích po tmě rozdrtíme krystaly cukru, můžeme spatřit záblesky světla. Nikdo neví jak vznikají. To lze praktikovat i na jiných druzích krystalů. Tomuto jevu se říká triboluminiscence. Žák by poté šel a doma pokus prakticky vyzkoušel.“ Podobně se vyjadřoval o studentech řečtiny, kteří umí odříkat proslovy starověkých Řeků v řečtině, ale neznají význam.

Výsledkem je, že se všichni učí něco, co neví jak funguje. Umí jen definice, pod kterými si nic nepředstaví. Poté je znovu jako učitelé předávají dál a výsledkem je neustálé slepé předávání „ničeho“.

No a nakonec náš učitel trefně prohlásil, že u nás je to úplně stejné. S tím nelze než souhlasit. Existují i výjimky, kterou je právě on, snaží se vysvětlit, k čemu se dá probíraná látka využít v praxi a neváhá tomu věnovat i celou hodinu, místo aby do nás hustil definice. Diametrální rozdíl v porovnání s naší vyučující na normální matematiku, kde 4 roky počítám něco podle naučeného systému.

Upřímně tohle nenávidím. Vidím spolužáky s vyznamenáním, kteří mají sešity a učebnice naskenované v hlavě a přitom jsou v praxi naprosto nepoužitelní. Možná není úplně správně, že já většinu předmětů prolézám se trojkami a čtyřkami, sám jsem se ale naučil spoustu jiných věci, které můžu v praktickém životě využít. Často pak takoví lidé ví, co se stalo za posledních 1000 let, ale neumí napsat dopis, vyplnit složenku, jednoduše a rychle vyřešit problém, samostatně si poradit a vymyslet něco svojí dedukcí, aniž by si to mohl přečíst v učebnici.

Pokud se někdo bude snažit na učilišti s maturitním oborem s kvalitními praxemi, může za 4 roky být v životě mnohem použitelnější než „Brazilec z gymplu“, co odmaturuje s jedničkami. A to je smutný fakt našeho školství. Máme opravené, navenek moderní školy, ale v těch se vyučuje pořád stejně zaostale jako před rekonstrukcí.

Rubrika: Ze života

Přidejte první komentář

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Lukáš Jirsa

Tento web používá soubory cookies. Používáním webu s tím souhlasíte. Podrobnosti

Do vašeho počítače mohou být během používání tohoto webu dočasně uloženy soubory cookie. Pomáhají nám analyzovat návštěvnost, zobrazovat personalizované reklamy, nebo vám usnadnit používání některých služeb webu. Cookies jsou používány výhradně za účelem zkvalitňování služeb a nejsou nijak nebezpečné. Účelem této zprávy je splnění povinnosti informovat Vás, že cookies jsou nezbytnou součástí tohoto webu a jeho používáním s tím souhlasíte. Po stisknutí tlačítka „rozumím“ Vás následující rok tato zpráva nebude znovu obtěžovat.

Zavřít